Simona (50): „Celý život jsem dávala pozor, abych byla všude. Až jsem si nevšimla, že už nejsem nikde.“
Vždycky jsem byla ta, co organizuje. Dovolené, narozeniny, třídní srazy.
Věděla jsem, kdo má kdy svátek, posílala přání, volala, když někdo onemocněl.
Byla jsem v kontaktu se všemi – vzdálenými příbuznými, bývalými spolužáky, kolegy z bývalé práce.
A pak přišel ten den. Moje padesátiny.
Upekla jsem dort, připravila víno.
A nikdo nepřišel.
Jen tři smsky a čtyři komentáře na Facebooku.
„Všechno nejlepší, hlavně zdraví! 🎉“
Seděla jsem sama s dortem a poprvé si řekla:
„Možná vztahy neudržuju. Možná je jen držím silou já.“
Dnes už se nesnažím být všude. Nesnažím se připomínat.
A pomalu zjišťuju, že ti praví lidé nezmizí, ani když přestanu psát první.
