Radka (40): „Byla jsem tak zvyklá na výkon, že i odpočinek jsem dělala naplno.“ Běžela jsem. Pořád. Za úspěchem, za cíli, za ideální verzí sebe. I můj odpočinek měl být efektivní. „Jóga.“ „Procházka – ale rychlá.“ „Wellness – ale ať to stojí za to.“ Každé ráno jsem vstávala s plánem. Cvičit. Protáhnout. Dohnat. Tělo bolelo. …

„Jednou jsem necvičila. A necítila jsem se provinile. Poprvé.“ Pokračovat ve čtení »

Silvie (36): „Celý život jsem byla ta milá. Ta, co neřekne ne. A unavilo mě to.“ Nechtěla jsem být nepříjemná. Nechtěla jsem nikoho zklamat. A tak jsem souhlasila. Se vším. Káva, i když jsem neměla čas. Hovor, i když jsem byla vyčerpaná. Pomoc, i když jsem sotva zvládala sebe. Byla jsem královna omluv. „Promiň, že …

„Přestala jsem se omlouvat, že nemám náladu. A bylo to jako poprvé se nadechnout.“ Pokračovat ve čtení »

Veronika (33): „Nikdy jsem nevěděla, co se sebou, když jsem byla sama. Jako bych bez druhých neexistovala.“ Když jsem byla mladší, nikdy jsem nechodila sama. Na oběd, do kina, na výlet – vždycky jsem si musela někoho vzít. Jako bych se bála ticha. Prázdnoty. Sebe. Jenže pak jsem jednoho dne seděla v autě. Měla jsem …

„Poprvé v životě jsem šla sama do kavárny. Bez důvodu. Jen tak.“ Pokračovat ve čtení »

Dana (42): „Byla jsem s mužem, který mi denně připomínal, že nejsem dost. A já mu věřila.“ Neodešel. Nikdy. Ale vlastně tam ani nebyl. Byl vedle mě… a stejně daleko jako cizinec ve vlaku. Dělal, že mě poslouchá. Ale nikdy neposlouchal. Dělal, že mě miluje. Ale neviděl mě. A já dělala, že mi to stačí. …

„Jednou jsem přestala čekat, že se změní. A začala jsem měnit sebe.“ Pokračovat ve čtení »

Lenka (39): „Nechlastala jsem. Ale pila jsem. Každý večer. Až moc na to, aby to bylo v pořádku.“ Přišlo to nenápadně. Sklenička vína při vaření. Druhá u filmu. Třetí… už jen tak, aby nebylo ticho. Nikdy jsem nebyla opilá. Nikdy žádná ostuda, žádné pády. Jen večerní mlha, která mi pomáhala zapomenout, že jsem unavená, přetažená, …

„Dala jsem si měsíc bez alkoholu. A najednou jsem se vrátila sama k sobě.“ Pokračovat ve čtení »

Eva (35): „Byla jsem otrokem vlastního telefonu. A přitom jsem chtěla být volná.“ Každé pípnutí mě trhlo. Reakce. Okamžitě. Jako bych měla být pořád připravená. Pořád dostupná. A když nebyla notifikace? Zase úzkost. Proč nikdo nepíše? Střídalo se to jak vlna. Jedno ráno jsem telefon nechala v kuchyni. Záměrně. A šla si udělat čaj. Bez …

„Přestala jsem odepisovat v první vteřině. A najednou se všechno zpomalilo.“ Pokračovat ve čtení »